Bolest hlavy, zima, únava a nervozita: krize v půstu

Při svém úplně prvním půstu jsem si myslel, že mi praskne hlava. Jeden den byl normálka, ale třetí den už jsem to cítil pořádně. Tehdy jsem ještě kouřil krabičku denně a tělo mi dávalo dost hlasitě najevo, co si o tom myslí. Znáte to? Rozhodnete se pro něco dobrého a první odměnou je, že vám je mizerně.

O pár let později jsem měl za sebou 40 dní o vodě a deník plný zápisů, které by do reklamy na půst nedal nikdo. Bolest hlavy, zima, únava, nervozita, pálení žáhy, jednou i zvracení. Píšu o tom otevřeně, protože krize k půstu patří. Jen je potřeba umět rozlišit, kdy je to nepříjemné, ale v pořádku, a kdy tělo říká stop.

Hned na začátek jedna věc, kterou budu opakovat pořád: delší vodní půst, tedy víc než pár dní, patří k lékaři, ideálně pod jeho dohled. A pokud berete léky nebo se s něčím léčíte, nejdřív lékař, potom půst. Než budete číst dál, projděte si prosím kontraindikace půstu. Mých 40 dní nebylo pro začátečníka a dnes bych to bez lékaře nikomu nedoporučil.

Bolest hlavy: nejčastější host prvních dnů

U mě byla bolest hlavy skoro pravidlem. Při prvním půstu kvůli cigaretám, ve čtyřicetidenním hlavně třiadvacátý a čtyřiadvacátý den. Tehdy jsem šel na bowling, kde se kouřilo, a druhý den mi z toho kouře bylo celý den na zvracení. Poučení? V půstu je tělo citlivější na všechno, co do něj jde, i na to, co dýcháte.

Co bolest hlavy v půstu nejčastěji způsobuje:

• Chybí káva nebo nikotin. Kdo pije kávu, pozná to hned první dny. Proto se vyplatí kávu omezovat už pár dní předem.
• Málo tekutin. Hlad přehluší i pocit žízně a pak se divíte, proč vám třeští hlava.
• Tělo mění palivo. První den až dva jede ze zásob cukru v játrech a svalech (glykogenu), pak přepíná na tuky a ketony. Někdo ten přechod nepozná, někoho bolí hlava. Podrobně to rozebírám v článku co se děje v těle při půstu.

Mně pomáhal klid, čerstvý vzduch, pití po malých doušcích a ležení v zatemněném pokoji. Léky na bolest bych na prázdný žaludek bez porady s lékařem nebral, některé dráždí jeho sliznici.

Kdy zpozornět: když je bolest nezvykle silná, nepolevuje, nebo k ní přijde zmatenost, potíže s řečí či zrakem, ztuhlá šíje nebo horečka. To už není „půstová“ bolest hlavy, ale důvod půst ukončit a volat lékaře.

Zima, která nejde vyhnat

Třináctý den mám v deníku žízeň, dva a půl litru vody a větu: je mi fakt zima. Ten chlad jsem pak táhl s sebou dlouho, přešel až šestatřicátý den.

Proč je v půstu zima? Trávení samo o sobě vyrábí teplo, a to teď chybí. Tělo navíc šetří energií, kde může. A když hubnete, ubývá i přirozené izolace. Je to běžné a samo o sobě to nebezpečné není.

Co s tím: vrstvy oblečení, ponožky i doma, hrnek horké vody. Jednatřicátý den mi pomohla teplá koupel. Jen pozor na příliš horkou vanu, v půstu bývá nižší tlak a při vstávání se může zatočit hlava. Z vany vylézejte pomalu a raději, když je někdo doma.

Únava a mozková mlha

Pátý den jsem byl unavený, tělo si zvykalo, že se pohybuje z tuků. Devětadvacátý den jsem si zapsal, že jsem mozkově unavený. Jednatřicátý přišlo vyčerpání a bolela mě spodní žebra. A třiatřicátý den únava zničehonic odešla.

Únava v půstu chodí ve vlnách. Pár dní máte energie na rozdávání, patnáctý den jsem měl skvělou náladu a přebytek energie. Pak vás skolí obyčejná procházka. Počítejte s tím a neplánujte si na delší půst náročné týdny.

Pomáhá spánek, klid, krátká procházka. Ke konci mi pomáhalo ranní cvičení: devětatřicátý den jsem byl vyšťavený a brněly mě ruce, a ranní protažení mi ulevilo.

Tady se ale musím zastavit. Bolest žeber, brnění v rukou a velké vyčerpání bych dnes nebral jako zkoušku vůle. Volal bych lékaři. Brnění může mít víc příčin a jednou z nich je nerovnováha minerálů (elektrolytů), která je v dlouhém půstu skutečným rizikem. Tehdy jsem pil destilovanou vodu. Dnes bych pití i minerály v dlouhém půstu nejdřív probral s lékařem.

Nervozita a krátký knot

Devatenáctý den: napjatý, nervózní, náchylnější na stres. Třiatřicátý den sice přestala únava, zato rostla nervozita.

Tělo v půstu zvyšuje hladinu některých stresových hormonů, aby udrželo energii. Někdo to vnímá jako bdělost a jasnou hlavu, jiný jako podrážděnost a krátký knot. Často obojí, jen v jiné dny.

Co pomáhá: říct to doma dopředu. Moje žena věděla, do čeho jdu, desátý den jsme spolu řešili, jak se bude stravovat rodina. Dál: nedělat v nervózních dnech velká rozhodnutí, nepouštět se do sporů a raději jít ven.

Žaludek: tlak, pálení a nevolnost

Třetí den jsem se musel nutit do pití. Žaludek se zmenšil a bolel už po dvou decilitrech. Šestnáctý den mi bylo ráno těžko, po půl litru vody to přešlo. Třiadvacátý tlak v žaludku, dvaatřicátý pálení a k tomu poznámka „těch 8 dnů už vydržím“. A pětatřicátý den bolest hlavy, únava, sauna a večer jsem zvracel bílou vodu. Pak se mi ulevilo.

Pálení žáhy je v půstu časté, žaludek tvoří kyselinu, i když nemá co trávit. Pomáhá pít menší dávky a častěji. Kdo má vředy nebo jiné potíže se žaludkem, patří k lékaři před půstem, ne až v něm.

Zvracení beru dnes jako jasnou stopku. Znamená ztrátu tekutin a minerálů, které tělo v půstu nemá odkud doplnit. A saunu ve vyšších dnech bych dnes vynechal úplně, víc o tom v článku pohyb, sauna a práce v půstu.

Kdy už to není krize, ale konec

Tohle je nejdůležitější část článku. Půst ukončete a ozvěte se lékaři, při vážných potížích volejte záchranku, když přijde:

• bušení srdce, nepravidelný tep nebo bolest na hrudi,
• mdloba nebo pocit, že omdlíte, točení hlavy, které nepřejde vsedě,
• zmatenost, potíže s řečí, zrakem nebo rovnováhou,
• opakované nebo silné zvracení, průjem,
• slabost, kvůli které nezvládáte běžné věci,
• svalové křeče, výrazné brnění nebo necitlivost,
• horečka nebo jiná akutní nemoc,
• velmi tmavá moč, kterou močíte málo, a k tomu silná žízeň.

Nemusíte nikomu nic dokazovat. Ukončit půst není selhání. Jen pozor, i ukončení má svá pravidla: po delším půstu se nejí hned normálně, protože prudký návrat k jídlu může být nebezpečný. Jak na to, píšu v článku návrat z půstu.

Co bych dnes udělal jinak

Když svůj deník čtu po letech, vidím v něm i věci, na které nejsem pyšný:

1. Delší půst bych držel jen s lékařem a s pravidelnými kontrolami.
2. Pil bych víc a rovnoměrněji. Čtvrtý den jsem vypil jen litr a šel do sauny. To byla chyba.
3. Do sauny bych ve vyšších dnech nechodil.
4. Vyhnul bych se zakouřeným místům. Ten bowling mi vzal dva dny.
5. Brnění, bolest žeber a zvracení bych bral jako signál, ne jako překážku, kterou je třeba přetlačit.

Na závěr: podle toho, kde jste

Pokud o půstu teprve přemýšlíte a krizí se bojíte, začněte jedním dnem. Bolest hlavy a hlad během jednoho dne většina zdravých lidí zvládne a dozvíte se o sobě hodně.

Pokud jste uprostřed delšího půstu a přišel některý z varovných příznaků výš, nečekejte, jestli to přejde. Ukončete půst a volejte lékaře.

A pokud je to „jen“ bolest hlavy, zima a nálada pod psa? Pijte, odpočívejte, oblečte se a řekněte to doma. Většinou to za den za dva přejde. A když ne, máte právo přestat.

Tomáš

P.S. Třicátý den jsme byli s rodinou v kině. Bez nachos. I tak může vypadat krize v půstu. 🙂